Eukaryotní buňka
EUKARYOTNÍ BUŇKA
· buňka rostlin, hub, živočichů
· větší než prokaryotní buňka (10–100 mikrometrů)
· vývojově mladší (1,5mld. let) – vyvinuty z buněk prokaryotních
· složitější
· má ohraničené jádro
· membránové organely
· cytoskelet (= kostra buňky)
Stavba eukaryotní buňky
Živočišná buňka
· PLAZMATICKÁ MEMBRÁNA
o Stejná jako u prokaryotních
o funkce
§ izoluje buňku od okolí
§ polopropustná (semipermeabilní) – reguluje transport látek (selektivně propustná)
o stavba
§ obsahuje navíc cholesterol, který je důležitý pro její polopropustnost
· CYTOPLAZMA
o Stavba
§ bezbarvá, polotekutá, průhledná (jako bílek)
§ tvořená směsí koloidních a krystaloidních roztoků organických i anorganických látek
§ při povrchu buňky má větší hustotu a neobsahuje organely, nebo jen málo – tzv. hyaloplazma
§ ale uvnitř buňky má menší hustotu a větší množství organel – tzv. granuloplazma
§ V její základní hmotě je síť mikrotrabekulů
o Funkce
§ Udržuje tvar buňky
§ Zajišťuje výměnu látek
§ Probíhají zde biochemické reakce
· JÁDRO (NUCLEUS, KARYON)
o Většina buněk má jádro jedno – tzv. monoernergidní buňky, vzácnější jsou buňky s více jádry – tzv. polyenergidní buňky
o Tvar:
§ Kulovitý/ oválný/ rozvětvený/ růžencovitý/ vláknitý…
o Stavba:
§ Největší organel buňky
§ Na povrchu jádra je jaderná membrána = karyolema – odděluje jádro od cytoplazmy
v Je tvořena dvěma biomembránami, mezi nimi je okolojaderný prostor = perinukleární
v Jsou v ní otvory o průměru 40nm – tzv. jaderné spóry – výměna RNA a bílkovin mezi karyoplazmou a cytoplazmou
§ Uvnitř jádra je jaderná šťáva – karyoplazma s jaderným skeletem
§ Chromatin tvoří většinu buněčného jádra
v Základem jsou nukleozómy – jsou tvořeny DNA a bílkovinami
Ø Nukleozóm je tvořen necelými dvěma otočkami DNA kolem osmi molekul bílkovin – osm molekul bílkovin je v každém nukleozómu stejných, jde o 4 typy molekul – každá je v nukleozómu přítomna dvakrát
o Funkce:
§ 1. Genetická
v Přenos genetických informací z mateřské buňky na dceřinou -> replikace DNA
§ 2. Metabolická
v Probíhají zde některé anabolické pochody – např. syntéza bílkovin…
· JADÉRKO
o Nucleolus
o Stavba:
§ Je uloženo uvnitř jádra v jaderné šťávě
§ Obvykle 1-2
§ Je tvořeno shlukem zrnek, které jsou bohaté na RNA a bílkoviny
§ Není ohraničeno membránou
o Funkce:
§ Je v něm produkována r-RNA
§ Vznikají v něm cytoplazmatické ribozómy
· MITOCHONDRIE
o Jsou to tyčinkovité oválné útvary
o Mají vlastní DNA
o Mají vlastní proteosyntetický aparát (aparát pro tvorbu bílkovin)
o => Semiautonomní organela
o Stavba:
§ Jsou tvořeny dvěma biomembránami
v Vnější – hladká
v Vnitřní tvoří záhyby (kristy) – větší prostor pro průběh biochemických reakcí
§ Uvnitř je základní hmota – matrix
o Funkce:
§ Energetické centrum buňky (elektrárna)
§ Probíhá v něm totiž buněčné dýchání – uvolňování energie
· ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM
o Je to membránový systém, vzájemně propojených plochých váčků a kanálků
o Je napojeno na vnější membránu jádra
§ Dva typy:
v Drsné endoplazmatické retikulum
Ø Na jeho membránách jsou připojeny ribozomy
ü Buď jednotlivě nebo v řetízkovitých útvarech - polyzómech
Ø Funkce tvorba (syntéza) bílkovin
§ Hladké endoplazmatické retikulum
v Bez ribozomu
v Funkce tvorba (syntéza) tuků a polysacharidů
o Funkce
§ syntéza bílkovin – drsné endoplazmatické retikulum
§ syntéza lipidů a polysacharidů – hladké endoplazmatické retikulum
§ transport látek v buňce, skladovací prostory, regulační zařízení
· RIBOZOMY
o Stavba
§ Nejmenší buněčné organely
§ Bez membrány
§ kulovitá tělíska
§ Tvoří je rRna + bílkoviny
§ Každý jednotek se skládá ze dvou podjednotek (2 podjednotky = 1 ribozom)
o Vznik
§ V jadérku
o Výskyt
§ Buď volně v cytoplazmě, nebo navázaný na endoplazmatické retikulum drsné
· GOLGIHO APARÁT
o Stavba:
§ Je to membránový systém srpkovitých váčků propojený kanálky a vlákny
§ Je podobný endoplazmatickému retikulu, ale NIKDY NENESE RIBOZÓMY
§ Penízkovitě uspořádané soubory 5-30 plochých váčků se nazývají diktyozómy
o Funkce:
§ Úprava produktů endoplazmatického retikula
v Hlavně látky pro výstavbu membrán
§ Transport
v Např. odpadní látky (to co buňka nepotřebuje) –např. přebytečnou vodu - exocytóza
v Nebo u živočišných buněk tvorba lysozomů
· CYTOSKELET
o Stavba:
§ Soubor vláknitých bílkovinných útvarů
§ Máme dva typy cytoskeletálních útvarů:
v Mikrofilamenty = vlákénka
Ø Tvořená bílkovinou tubulinem
Ø Průměr 25nm
v Mikrotubuly
Ø Tvořená bílkovinou aktinem, případně myozinem
Ø 4-6 nm
o Funkce:
§ Opora buňky
§ Pohyb organel
§ Transport látek
§ Stavební funkce
v Tvoří některé organely (bičíky, panožky, dělící vřeténko, centriolu)
· LYZOZÓMY
o Stavba
§ Jsou to váčky kulovitého tvaru uzavřené jednotkovou membránou
§ Obsahuj enzymy
§ Vznikají odškrcováním od Golgiho aparátu a Endoplazmatického retikula – primární lyzozomy – pohybují se s cytoplazmou -> splývají s váčky s potravou -> vznik sekundárních lyzozómů (fagolyzozómy)
§ Zbytky nestrávené potravy zůstávají v sekundárních lyzozómech ve váčcích jako reziduální tělíska (= terciální lyzozomy)
v Tato tělíska jsou odstraňována exocytózou
o Funkce
§ Účastní se trávení vlastních buněčných struktur = autofágie -> buňka se zbavuje nepotřebných struktur a současně je využívá k metabolismu
· CYTOZÓMY
o Stavba
§ Váčky, které jsou podobné lyzozómům
§ Vznikají odškrtáním Golgiho aparátu nebo Endoplazmatického retiukala
§ Vyskytuje se jenom u některých buněk
§ Obsahuje enzymy
o Funkce
§ Probíhá rozklad nebo přeměna nízkomolekulárních látek
o Podle typů enzymů rozlišujeme:
§ Peroxizómy (mikrotělíska)
v Obsahují katalázy a peroxidázy, které rozkládají látky toxické pro buňku (např. H2O2 – vzniká při oxidačních reakcí v peroxizómech př. jaterní buňky)
§ Glyoxyzómy
v Obsahují enzymy glyoxalátového cyklu (přeměna zásobních tuků na cukry)
· VAKUOLY
o Stavba
§ Jsou to membránové váčky kulovitého tvaru
§ Od cytoplazmy jsou oddělené jednoduchou membránou - tonoplast
o Funkce
§ Ukládají se zde roztoky zásobních nebo odpadních látek
§ Osmoregulační funkce – stažitelná = odčerpává vodu
§ Potravní funkce = trávící vakuoly
o Soubor vakuol v buňce se říká vakuom
· CENTRIOLA = DĚLÍCÍ TĚLÍSKO
o Stavba
§ Je poblíž jádra
§ Je to dvojice kolmo k sobě postavených válců
§ Jejich plášť se skládá z devíti sad tří mikrotubulů
§ Kolem dělícího tělíska je zrnitá cytoplazma – centrosféra, ze které paprskovitě vybíhají dlouhá vlákna mikrotubulů – astrosféra
§ Centriola + centrosféra + astrosféra = centrozóm
o Funkce
§ Při dělení buněk
· PARAPLAZMA –rezervní a odpadní látky, které jsou volně v cytoplazmě, nebo vakuolách
o a) zásobní látky
§ zrnka glykogenu, krystalky bílkovin…
o b) odpadní látky
§ různé pigmenty, krystalky minerálních solí…
o ve specializovaných buňkách se mlže paraplata hromadit natolik, že zatlačuje ostatní buněční obsah pryč
· ORGANELY POHYBU
o a) řasinky
§ vláknité výběžky buňky
§ obsahují soubor mikrotubulů
§ Centralní mikrotubuly (mikrotubuly uprostřed) jsou zakončeny v bazální destičce, periferní pronikají hlouběji a jsou zakončeny v bazálním tělísku = kinetozómu
o b) bičík
§ podobný řasinkám
§ je jeden a delší než rašinky
§ můžeme obsahovat i jiné struktury kromě mikrotubulů
Rostlinná buňka
· PLASTIDY
o oválná tělíska tvořená dvěma membránami
o mají vlastní DNA, jsou semiautonomní
o rozdělení plastidů (podle barviv):
§ chloroplasty – zelené – fotosynteticky aktivní plastidy, v zelených částech rostlin
v Stavba:
Ø oválné, uvnitř STROMA (bílkovinná plazma), vnější membrána, vnitřní membrána (vytváří ploché váčky – TYLAKOIDY-> když se naskládají na sebe = GRANA), v membráně tylakoidů jsou zabudována fotosyntetická barviva (chlorofyl – jsou tři typy chlorofylů – a, b, c)
§ chromoplasty – jiná barviva, než zelená (chroma = barva) – fotosynteticky neaktivní
v obsahují barviva karoteny (červená až oranžová), xantofyly (žlutá) => KAROTENOIDY (barviva rozpustná v tucích) = LIPOCHROMY
v zbarvují květy, zralé plody, některé kořeny (mrkev), listy (na podzim)
v Funkce:
Ø lákadlo opylovačů (= ekologická funkce), rozšiřování semen
§ leukoplasty - bezbarvé (leukos = bílý, bezbarvý), neobsahují žádná barviva
v nacházejí se v neosvětlených částech rostlin (kořeny, hlízy, uvnitř stonku)
v funkce:
Ø hromadí se zde zásobní látky (nejčastěji škrob) => amyloplasty (naplněné škrobem = škrobová zrna), dále se ukládají i tuky a bílkoviny
· BUNĚČNÁ STĚNA
o = neživá součást všech RB, má ji i buňka hub
o Funkce:
§ tuhý obal = chrání, zajišťuje pevnost a udává tvar buňky, je propustná, podílí se na transportu látek
o Složení:
§ a) celulózové mikrofibrily (zpevňují)
§ b) amorfní složka – tvořena polysacharidy: - hemicelulóza, pektin
§ ukládáním dalších látek do buněčné stěny dochází ke zlepšování jejích vlastností
v a) impregnace – ukládání látek organických
Ø lignin (dřevovina) – zvyšuje pevnost buněčné stěny => dřevnatění
Ø suberin => korkovatění
Ø kutin => kutinizace (pokožka na listech)
Ø kutin a suberin zamezují ztrátám vody
v b) inkustace – ukládání anorganických látek
Ø SiO2 (př. přesličky)
o Stavba – může mít až 3 vrstvy
§ Střední lamela
v spojovací vrstva mezi sousedními buňkami
§ Primární stěna
v tenká vrstva, přikládá se ke střední lamele směrem do středu buňky, je pružná a umožňuje růst buňky
§ Sekundární stěna
v vyskytuje se u nerostoucích buněk – vodivých a zpevňovacích pletiv
v je tlustá-> zvyšuje pevnost, omezuje ztráty vody, dochází k tloustnutí a to směrem dovnitř buňky
v Většinou tzv. protoplaz odumírá-> jsou to mrtvé buňky, které ovšem dávají pevnost
v Plazmodezmy – jsou to tenké cytoplazmatické spoje,které propojují protoplasty sousedních buněk
Ø V místech, kde prostupují plazmodezmy není buněčná stěna ztloustlá – ztenčeniny (tečky)
· VAKUOLY
o Jsou to váčky ohraničené jedinou membránou = tonoplast
§ Uvnitř je buněčná šťáva – roztok různých látek – zásobní látky (cukry…), odpadní látky (alkaloidy), enzymy, barviva
§ rozpustná ve vodě (hydrochromy) – antokyany (barviva, která patří do hydrochromů – barviva rozpustná ve vodě) – zbarvuje např. modré květy pomněnek, květy máku, růže; zbarvuje i plody (černý rybíz) a listy (červené zelí) – podle pH buněčné šťávy vakuol se mění barva antokyanol – kyselé pH červené, neutrální pH fialové, zásadité pH modré
o soubor všech vakuol v buňce = Vakuom
o Mladá buňka
§ Několik malých vakuol
o Dospělá buňka
§ Jedna velká vakuola
Buňka hub
· BUNĚČNÁ STĚNA
o obsahuje chitin
· JÁDRO
o bývá jedno, dvě i větší počet
· PLASTIDY
o chybí, proto jsou houby bezbarvé (nikdy chlorofyl)
· ZÁSOBNÍ LÁTKY
o hlavně glykogen, olej (nikdy škrob)
Náhledy fotografií ze složky Buňka