Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Výživa a růst rostlin

11. 4. 2012

 VÝŽIVA ROSTLIN

-      mezi rostlinou a prostředím probíhá neustálá výměna látek a energií

-      rostlina přijímá vodu, kyslík, oxid uhličitý a minerální živiny

-      tyto látky jsou přijímány buď ve formě vodných roztoků, nebo v plynné formě

-      podle zdroje uhlíku rozlišujeme dva základní způsoby výživy:

·         heterotrofie

·         autotrofie

Heterotrofie

-      tento způsob výživy je považován za vývojově původnější (starší)

-      zdrojem uhlíku (i energie) jsou organické látky

·         využívají tedy chemickou energii vázanou v organických látkách

·         autotrofní organismy získávají uhlík z CO2

-       heterotrofní jsou (mimo živočichů a hub) také:

·         nezelené rostliny

·         mladé klíční rostliny

·         nezelené orgány zelených rostlin (kořen, květ, plod, epidermis), které nemají chlorofyl

Druhy heterotrofie podle zdroje organických látek

Saprofytismus (hniložíjnost)

-      zdrojem organických látek jsou odumřelá těla jiných organismů

·         rozkladem jejich těl přispívají k tvorbě humusu a mineralizaci

-      mezi saprofyty patří většina bakterií a hub

-      úplní saprofyté mezi vyššími rostlinami nejsou (pouze některé si doplňují saprofyticky svou výživu

·         např. vstavače = orchideje, hlístník hnízdák

Parazitismus (cizopasnost)

-      zdrojem organických látek jsou těla jiných živých organismů - tzv. hostitelů

-      paraziti vylučují do těla hostitele zplodiny svého metabolismu

-      parazitismus je znám u bakterií, hub a některých krytosemenných rostlin

Rozdělení podle míry parazitizmu

a) holoparaziti = úplní paraziti

-      nemají chlorofyl = nezelené rostliny

-      živí se výhradně paraziticky (obvykle jsou úzce specializovaní)

-      od hostitele si berou vše - vodu, minerální látky i asimiláty

·         je to jediný zdroj všech živin

·         př.: podbílek šupinatý, kokotice

b) hemiparaziti = poloparaziti

-      zelené rostliny, které mají schopnost fotosyntézy

-      pomocí haustorií si od hostitele berou jen některé látky

·         např. vodu a minerály

-      př.: jmelí, ochmet

Mixotrofie

-      smíšený typ výživy (přechodný typ mezi autotrofním a heterotrofním způsobem výživy)

-      jde o přizpůsobení se stanovišti s nedostatkem živin

-      např. bičíkovci - krásnoočko, zelené řasy (využívají organické látky z prostředí -> samočištění vody)

Masožravé rostliny

-      jsou zvláštním typem mixotrofie - insektivorní rostliny

-      autotrofní výživa je u nich doplňována heterotrofním příjmem dusíkatých látek ve formě živočišných bílkovin

-      žijí na rašeliništích (substrát chudý na N a P)

·         tyto prvky si získávají z hmyzích těl, která loví pomocí lapacích zařízení (slouží k chycení, usmrcení a strávení)

o   např.: žlázky na listu u rosnatky, konvice na koncích listů u láčkovky, rychlé sevření čepele listu při dotyku (mucholapka)

-      př.: rosnatka, mucholapka, láčkovka

Symbióza

-      vzájemně prospěšné soužití dvou různých organismů - autotrofa a heterotrofa

·         a) lišejníky

o   soužití houby s řasou nebo sinicí

o   řasa dává asimiláty, houba vodu s minerály

·         b) hlízkové baktérie s kořeny bobovitých rostlin

o   rostlina dává asimiláty, bakterie vážou vzdušný dusík - zprostředkují jej rostlině ve formě dusičnanů

·         c) mykorhiza

o   symbióza podhoubí hub s kořeny vyšších rostlin

o   houba dává vodu, minerály, vitamíny, růstové faktory; rostlina poskytuje asimiláty - hlavně cukry

 RŮST ROSTLIN

·         nevratné zvětšování rozměrů a hmotnosti rostlin

·         růst je neomezený

·         základem růstových změn je dělení buněk, jejich prodlužování, funkční rozlišení

1. fáze – zárodeční (embryonální) fáze

·         zmnožení buněk, dělivých pletiv, nárůst cytoplazmy

·         kvantitativní změny

2. fáze – prodlužovací (elongační) fáze

·         buňky zvětšují svůj objem (až 30x)

o   způsobeno nasáváním vody do vakuol

·         buněčná stěna narůstá do plochy, množství cytoplazmy nevzrůstá

·         kvantitativní změny

3. fáze – rozlišovací (diferenciační) fáze

·         typický projev vývoje rostlin

·         kvalitativní změny

·         buňky se tvarově a funkčně specializují v rámci určitých pletiv a orgánů

Faktory ovlivňující růst

1) Vnější

a) světlo

·         nezbytné pro tvorbu asimilátů

·         rostliny mohou růst i ve tmě

o   -> dochází ke změnám morfologických znaků (bledě žlutá barva, mechanická pletiva málo vyvinutá, stonkové články jsou prodloužené)

§  -> etiolizovaná rostlina

o   etiolizace = přizpůsobení nadzemních orgánů rostlin k rychlému proniknutí ke světlu

b) teplota

·         u většiny rostlin růst v teplotním rozmezí 5 - 40°C

·         pro každý druh lze stanovit tři významné teplotní body:

o   minimum – růst začíná

o   optimum – nejrychlejší růst

o   maximum – růst se zastavuje

c) voda

·         nezbytná zejména u zárodku a prodlužovací fáze růstu

2) Vnitřní

-> Růstové hormony – fytohormony

·         základní postavení v regulaci životních pochodů rostlin

·         látky nespecifické, organické sloučeniny

·         mohou ovlivňovat více pochodů

·         účinkují i v nepatrných koncentracích

·         dělí se podle účinku

Stimulátory

·         urychlují růst

a) auxiny

·         tvoří se ve vzrostném vrcholu (v meristémech a nejmladších listech)

·         stimulují prodlužování a růst buněk

o   růst postranních kořenů

b) gibereliny

·         tvoří se v nejmladších listech, semenech a kořenech

·         urychlují klíčení semen (zpřístupňují živiny), rašení pupenů a cibulí

c) cytokininy

·         tvoří se v kořenech

·         urychlují dělení buněk, klíčení semen, tvorbu pupenů

·         zpomalují stárnutí listů (opadávání)

Inhibitory

·         zpomalují růst

a) kyselina abscisová

·         tvoří v dospělých listech

·         hromadí se v semenech a plodech

·         zpomaluje růst, klíčení rostlin a vývoj pupenů

·         způsobuje opadávání listů, květů, plodů

·         zvyšuje odolnost vůči nepříznivým podmínkám (nepříznivé teploty)

b) etylen

·         tvoří se ve zralých plodech

·         zpomaluje růst kořenů a stonků

·         urychluje dozrávání plodů

·         reguluje opad listů, květů i plodů

·         používá se u banánů

 

Periodicita růstu

·         růst není stejnoměrný, kolísá podle podmínek prostředí

o   -> periodicita (rytmičnost)

Denní periodicita

·         rychlejší růst v noci

o   změny teploty, vlhkosti, přísun minerálních látek

Roční periodicita

·         změna podmínek prostředí

·         střídá se období růstu s obdobím vegetačního klidu

Celistvost rostlin

-      1. Růstové korelace

·         Vzájemné působení a ovlivňování jednotlivých částí těla rostlin

o   Orgán se chová jinak ve spojení s celou rostlinou, než když je od ní

·         Cílem korelace je opětovné dosažení rovnováhy

o   uplatňují se působením fytohormonů

·         apikální dominance

o   převaha vzrostného vrcholu listu, který brání růstu úžlabních pupenů

o   používá se: řez ovocných stromů

-      2. Schopnost regenerace

·         Obnova nebo nahrazení ztracených nebo opotřebovaných částí rostliny

·         Význam:

o   způsob obrany a umožňuje vegetační rozmnožování

·         Příklad:

o   Opad listů –> jizvy se hojí korkem

o   Rány na stromech se zakulacují hojivým pletivem kaluz

·         Polarita

o   Adventivní kořeny vznikají vždy na spodním pólu (bazálním pólu) a adventivní pupeny – vyrůstají stonky – vyrůstají na pólu vrcholovém (apikálním pólu)

o   Ovlivněno auxiny – proudí shora dolů

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

Portrét



Poslední fotografie


Kontakt

velkaencyklopedie

velkaencyklopedie@seznam.cz


Mail list



Archiv

Kalendář
<< prosinec >>
<< 2017 >>
Po Út St Čt So Ne
        1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Statistiky

Online: 4
Celkem: 574346
Měsíc: 6309
Den: 260